|
|
Informovanost veřejnosti o psychomotorickém vývoji a predilekčním držení hlavy u dětí do jednoho roku
Soukupová, Klára ; Bartlová, Petra (vedoucí práce) ; Žiaková, Elena (oponent)
Souhrn Název práce: Informovanost veřejnosti o predilekčním držení hlavy u dětí do jednoho roku Public awareness of psychomotor development and predilection head posture in children under one year Cíle práce: Zjistit informovanost české veřejnosti o predilekčním držení hlavy u dětí do jednoho roku věku u náhodně vybrané skupiny respondentů. Shrnutí dosavadních poznatků k dané problematice a přiblížení dané problematiky veřejnosti. Metoda: Dotazníkové šetření formou nestandardizovaných online dotazníků probíhalo od 22. února do 22. března 2023 na platformě Google Forms. Jedná se o dva dotazníky, které se dotazují na znalost psychomotorického vývoje dítěte, predilekčního držení hlavy a Syndromu náhlého úmrtí kojence. První dotazník je určen pro širokou veřejnost, která dosud nemá zkušenosti v péči o dítě s predilekčním držením hlavy. Druhý dotazník je určen pro rodiče a opatrovníky dětí s predilekčním držením hlavy. Tento dotazník obsahuje navíc 10 otázek, které se týkají vývoje konkrétního dítěte s diagnostikovaným predilekčním držením hlavy. Studie se zúčastnilo celkem 504 respondentů. Dotazník pro veřejnost vyplnilo 403 respondentů a dotazník pro predilekční čítá 101 vyplnění. Šetření se zúčastnili ženy a muži ve věku 18 až 50 let. Výsledky: Ze studie vyplývá, že informovanost veřejnosti je nedostatečná....
|
|
|
Vyšetření a terapie dětských pacientů s posturální poruchou na principu dynamické neuromuskulární stabilizace
PETERKA, Tadeáš
Bakalářská práce upozorňuje na problematiku posturálních poruch dětí mladšího a staršího školního věku a věnuje se terapii těchto poruch pomocí novodobé metody dynamické neuromuskulární stabilizace-DNS. Vadné držení těla vzniká nejčastěji v dětském věku, včasnou a správně cílenou terapií může dojít k pozitivnímu vlivu na vývoj postury, čímž lze předcházet prohlubování přítomných asymetrií nebo vývoji dalších patologií. Prvním cílem práce bylo popsat nejčastější posturální poruchy dětí školního věku. Druhým cílem bylo ovlivnit posturální poruchy u konkrétních dětí školního věku pomocí dynamické neuromuskulární stabilizace. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je nejdříve popsán psychomotorický a ontogenetický vývoj člověka, detailně charakterizováno období školního věku a úroveň motoriky dětí v tomto období. V další kapitole je vymezen pojem postura, s nímž úzce souvisejí pojmy posturální stabilita, posturální stabilizace a posturální reaktibilita. Tyto termíny jsou zde také vyloženy. Následně je popsáno rozdělení posturálních poruch na podkladě jejich vzniku. Jedna kapitola práce je věnována vzniku posturální poruchy na podkladě centrální koordinační poruchy. Důležitou součástí práce je popis nejčastějších posturálních poruch, objevujících se u dětí školního věku. Na závěr teoretické části práce jsem se zabýval popisem metody dynamické neuromuskulární stabilizace, principy a postupy, kterými se DNS řídí a v neposlední řadě popisem vývojové kineziologie dítěte do 1. roku života, ze které DNS vychází. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. K odběru dat pro výzkum bylo provedeno vstupní a výstupní vyšetření tří probandů. Získané údaje byly zpracovány do kazuistik, které byly následně srovnány a vyhodnoceny. Vyšetření obsahuje anamnézu, aspekci, palpaci, testy na vyšetření pohyblivosti páteře, vyšetření zkrácených svalů a vyšetření posturální stabilizace a reaktibility. Výzkumný soubor byl tvořen ze dvou dívek a jednoho chlapce ve věkovém rozmezí 11-12 let. Tito probandi se vyznačovali určitou odchylkou od správného držení těla. Cvičební jednotka byla vytvořena ze cviků, vycházejících z pozic vývojové kineziologie. Výzkum probíhal po dobu dvou měsíců, probandi měli za úkol cviky provádět alespoň 4x týdně doma, zároveň měli v průběhu této doby také několik individuálních terapií pro zkontrolování a doplnění cviků. Závěrem práce byly popsány výsledky výzkumu a vyhodnocení úspěšnosti terapie. Bylo zjištěno, že u každého z probandů došlo ke zlepšení, především k aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře a osvojení si správného dechového stereotypu. Bakalářská práce by mohla velmi dobře sloužit jako inspirativní a edukační materiál pro veřejnost. Zároveň by mohla díky svému obsahu posloužit v klinické praxi fyzioterapeutů.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u osob s dětskou mozkovou obrnou
LINTNER, David
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie u osob s dětskou mozkovou obrnou (DMO). Hlavním cílem je tyto možnosti aplikovat v rámci léčebného rehabilitačního plánu. Teoretická část obsahuje veškeré informace o problematice DMO. Dále zahrnuje vývojovou kineziologii, která je nedílnou součástí v diagnostice a terapii u tohoto onemocnění. V poslední části se nachází výčet způsobů léčby, které patří do komplexní terapie. Metodologická část popisuje proces realizace výzkumu, tzn. výzkumný vzorek, metody sběru dat, průběh terapie, etiku výzkumu a limity výzkumu. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, tedy případové studie, u které je podrobně popsaný vstupní i výstupní kineziologický rozbor a následná terapie v rámci krátkodobého a dlouhodobého rehabilitačního plánu. Vyšetření se skládá (mimo anamnézy u vstupního kineziologického rozboru) z aspekce, palpace, goniometrie, orientačního vyšetření síly, neurologického vyšetření aj. Výstupní kineziologický rozbor ukázal, že byl pozitivní efekt terapie. Výzkum probíhal přes měsíc a byl předčasně ukončen pandemií COVID-19 a následujícím vyhlášením nouzového stavu.
|
|
|
Využití prvků vývojové kineziologie v rámci prevence vertebrogenních poruch
KAMÍROVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá využitím prvků vývojové kineziologie v rámci prevence vertebrogenních poruch. V teoretické části je popsána anatomie zad, dále nejčastější vertebrogenní poruchy, kterým lze terapií zabránit. Další kapitoly jsou věnovány hlubokému stabilizačnímu systému páteře, vývojové kineziologii, kde jsou podrobněji popsána jednotlivá stadia vývoje. Z těch vycházejí cviky následně využité v cvičební jednotce. Poslední kapitola teoretické části popisuje jednotlivé metody založené na neurofyziologickém podkladu, se kterými se můžeme nejčastěji setkat při terapii vertebrogenních poruch. Mezi ně patří DNS koncept, Vojtův princip, terapie dle Roswithy Brunkow a ACT metoda. Praktická část obsahuje cvičební jednotku vytvořenou na základě pozic vývojové kineziologie a využívající poznatků z teoretické části. Pro zhodnocení efektivity této cvičební jednotky jsou součástí práce čtyři kazuistiky. Výzkumný soubor tvořili tři ženy a jeden muž ve věku od 20 do 27 let, všichni aktivní sportovci. Po dobu čtyř měsíců cvičili cvičební jednotku dvakrát týdně doma a jednou za měsíc docházeli na individuální terapii kvůli kontrole správného provádění cvičení. Pro výzkum jsem využila následných metod: kineziologický rozbor s důrazem na anamnézu, aspekční vyšetření a funkční testy, mezi které jsem zařadila dynamické vyšetření páteře a testy na hluboký stabilizační systém dle Koláře. Testování při vstupním a výstupním vyšetření bylo totožné. Pro zhodnocení efektu cvičební jednotky jsem využila polostrukturovaný rozhovor se zaměřením na subjektivní pocity z terapie a pro detekci nejefektivnějšího cviku dle probandů. Z výsledků terapií je zjevný pozitivní efekt cvičební jednotky založené na pozicích vývojové kineziologie na funkci pohybového systému, kdy probandi udávají subjektivní zlepšení postury a u všech došlo k výrazným pozitivním změnám zejména v testování hlubokého stabilizačního systému. Jako nejefektivnější cvik byl vyhodnocen cvik č. 1 - pozice 3. měsíce vleže na zádech se souhyby končetin.
|
|
|
Vliv tělesných cvičení v období gravidity se zaměřením na diafragma pelvis
Bělíková, Kristýna ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název: Vliv tělesných cvičení v období gravidity se zaměřením na diaphragma pelvis. Cíle: Cílem práce bylo poukázat na vliv vhodně zvoleného, pravidelného cvičení v období těhotenství na stav pánevního dna zejména po porodu. Metody: Vybraných šest probandek, prvorodiček, ve věku 29-34 let absolvovalo čtyřměsíční cvičební plán, který byl předem speciálně sestaven pro těhotné ženy. Během cvičení sdělovaly své pocity a ty byly zaznamenány do kazuistik. Pánevní dno po porodu bylo hodnoceno ultrazvukovým vyšetřením, které prováděl profesionální personál v ÚPMD v 6ti týdnech, 6ti a 12ti měsících od porodu. Rodičky mi poskytly svou dokumentaci z jednotlivých vyšetření. Dále proběhly rozhovory s jednotlivými probandy, kde byla pomocí otázek odebrána anamnéza, zjišťovány subjektivní pocity nejen během cvičení, ale i v průběhu porodu a po něm. Otázky směřovaly na prožitky spojené s pánevním dnem. Výsledky: Všechny probandky absolvovaly cvičební program v celém rozsahu. Dle ultrazvukových vyšetření porodily 3 bez jakýchkoliv poranění v oblasti pánevního dna a rok od porodu neměli na pánevním dnu žádný abnormální nález. U probandky, které byla provedena epiziotomie byl nález po 12ti měsících normální, stav pánevního dna. Zbylé dvě probandky utrpěli spontánní poranění 1. a 2. stupně. U ženy s poraněním 2....
|
|
| |
|
| |
|
|
Léčebné ovlivnění konstituční hypermobility v ramenním kloubu pomocí vybraných prvků z vývojové kineziologie
Stýblová, Jaroslava ; Ježková, Martina (vedoucí práce) ; Pešicová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce "Léčebné ovlivnění konstituční hypermobility v ramenním kloubu pomocí vybraných prvků z vývojové kineziologie" se zabývá problematikou konstituční hypermobility, kloubní instability v ramenním kloubu a jejím léčebným ovlivněním pomocí vývojové kineziologie. Pro praktickou část byla vybrána kasuistika dvou pacientů, s nimiž byl proveden nácvik posílení svalů pletence ramenního, a tím i ovlivnění instability v kloubu. Terapie probíhala po dobu 6ti týdnů, kdy probandi cvičili jedenkrát týdně 90 minut s terapeutem a dále každý den 15 minut bez terapeuta. Po šestitýdenní terapii bylo provedeno kontrolní vyšetření. Rehabillitačním ovlivněním bylo dosaženo částečného zlepšení stability, koordinace a propriocepce v daných kloubech.
|
|
|
Posturální hodnocení volejbalistů v mladším školním věku
Jelínková, Šárka ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název práce: Posturální hodnocení volejbalistů v mladším školním věku Vymezení problému: Otázka proč hodnotit posturální zralost dětí po jednom roce života je čím dál častější. Přibývá dětí, jejichž rodiče z nich touží mít vrcholové sportovce, ale ne vždy je časná cílená sportovní aktivita ku prospěchu. V této otázce by mohlo pomoci hodnocení posturální zralosti a provádění specifických testů k posouzení vhodnosti začátku cílené sportovní aktivity. Práce se zabývá hodnocením posturální zralosti dětí mladšího školního věku, které se věnují volejbalu, použitím sady jednoduchých motorických testů, jejich vyhodnocením a srovnáním s výkonností ve fyzických testech a s hodnocením dle trenérů. Cíle práce: Předložená práce má za cíl zhodnotit posturální zralost skupiny dětí mladšího školního věku, které se pravidelně, minimálně rok, věnují volejbalu. Hodnocení proběhne pomocí baterie jednoduchých klinických testů. Zároveň má za cíl zhodnotit fyzickou zdatnost dětí a porovnat výsledky fyzických testů s testy posturální zralosti a s výkonnostním rozdělením dle trenérů. Metody práce: Bylo provedeno testování vybrané skupiny dětí pomocí baterie 7 klinických testů hodnotících posturální zralost. Následovalo testování stejné skupiny pomocí testů hodnotících sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost, ohebnost a...
|
|
|
Stimulace zón používaných při reflexní lokomoci pomocí proudu TENS
Vodňanská, Markéta ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Pánek, David (oponent)
Název práce: Stimulace zón používaných při reflexní lokomoci pomocí proudu TENS Autor: Markéta Vodňanská Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit, zda při Vojtově reflexní lokomoci typu reflexního plazení dojde při stimulaci spoušťových zón pomocí transkutánní elektrické neurostimulace k aktivaci příslušného lokomočního vzoru jako je tomu při manuální stimulaci spoušťových zón reflexního plazení. Metoda: Podstatou této studie je stimulace spoušťových zón používaných při reflexní lokomoci manuálně a transkutánní elektrickou neurostimulací o frekvenci 30 Hz a 182 Hz. Experimentu se účastnilo 6 probandů. V průběhu manuální i elektrické stimulace proudem TENS byla snímána elektrická aktivita ve vybraných svalech prostřednictvím povrchové elektromyografie. Bylo hodnoceno jednak pořadí aktivace vybraných svalů pomocí "standard timing" analýzy v programu MyoResearch XP Master, jednak vizuálně vybavení lokomočního vzoru reflexního plazení. Výsledky: Bylo potvrzeno, že lokomoční vzor reflexního plazení, který se vybaví při manuální stimulaci spoušťových zón, se vybaví i při stimulaci proudem TENS při použití stejných spoušťových zón. Z toho vyplývá, že vektor směru působení a tlak při manuální stimulaci zón není nezbytný pro vybavení lokomočního vzoru reflexního plazení. Dále bylo zjištěno, že při stimulaci...
|
host ::
RSS.